This album doesn't contain any items

 

Ve mši svaté se tentokráte střídala naše skvělá schOLa s místním panem varhaníkem. Ostatně i liturgie se částečně lišila od obvyklého pořádku – v úvodu nahradilo úkon kajícnosti žehnání vody a pokropení na připomínku křtu, přímluvy se konaly slavnostnějším způsobem, jak jej známe z Velkého pátku. Koneckonců – slavení přece nemusí být stereotyp, že?

Na mši navázala přednáška na téma Velikonoční tajemství aneb Co, proč a jak slavíme. Pronesl ji právě P. prof. Kunetka. V sále centra Aletti nebylo mnoho posluchačů, i přesto jsme vyslechli zajímavé povídání profesora teologické fakulty. Přestože převahu publika tvořili bohoslovci, pan profesor k nám mluvil velmi srozumitelně a jasně.

A o čem že tedy mluvil? Především o liturgii, tedy o životě církve a o tom, že každý z nás potřebuje rituály a určitý druh slavení. O co důležitější a významnější je slavení v životě křesťana, tedy člověka, který oslavuje Boha. Liturgie je tlukoucí tepoucí srdce církve. Člověk věřící v Boha potřebuje viditelné a neviditelné jednání. Proto my křesťané slavíme mši svatou a různé další slavnosti a oslavy týkající se Boha. Měli bychom však nechat Boha působit ve skrytosti v našem životě.

Kdo může liturgii slavit? Každý věřící člověk, který chce napodobovat Ježíše Krista. Každý člověk, který je ochoten tak jako Ježíš při poslední večeři rozdělit se s druhými o to, co má. Každý člověk, který nechová nenávist ke svým blízkým. Jelikož křesťanství vychází ze židovství (vždyť sám Ježíš byl Žid), ukázal pan profesor zajímavý odkaz právě k židovství: Věřící Žid při svém dobrořečení vypočítává Bohu, co pro něj Bůh učinil. I to je oslavou Boha a formou liturgie. Velmi důležité je nedělní shromáždění věřících, což je základ pro farnost i pro celou církev.

Pan profesor Kunetka nás svým milým úsměvem provázel po celou dobu přednášky, byť se konala v pozdní večerní hodinu. S pokorou nám ukazoval své znalosti a vědomosti o Bibli a Bohu. Díky němu jsme se mohli dozvědět něco o liturgii obecně. Nebál se ani našich všetečných dotazů, které rád a ochotně zodpověděl, i když se liturgie dotýkaly vzdáleně. Bohu díky za takové lidi, i za to, že pan profesor mezi námi mladými velmi příjemně vystoupil.

Marie Teodora Nováková