„Složení, v jakém se dnes scházíme, asi nikdo z nás nepamatuje,“ prohlašuje arcibiskup Mons. Jan Graubner ve středu 20. února v 19.00 na studentské mši v kostele Panny Marie Sněžné a otevírá tak slavnostní bohoslužbu k 440. výročí založení olomoucké univerzity. V prvních lavicích sedí rektor univerzity spolu s prorektory, děkany či proděkany. Všichni v talárech. Eucharistická bohoslužba začíná. Plný kostel naslouchá prvnímu čtení v podání děkanky CMTF, příznačně vybranému z knihy Moudrosti. Následuje evangelium se slovy „Vy jste sůl země, vy jste světlo světa.“ Bohoslužbu slova dovršuje promluva otce arcibiskupa, který přeje olomoucké univerzitě vše dobré a užívá k tomu i slov Blaise Pascala, který v nich popisuje své setkání s Bohem. „Nejdůležitější motivací k vzdělávání se je hledání pravdy,“ připomíná pak otec arcibiskup a zdůrazňuje i nutnost spolupráce mezi jednotlivými akademickými obory. Přichází bohoslužba oběti, druhá část středečního setkání. A všichni přítomní ji v tichu společně prožívají. Mše končí, otec arcibiskup ještě jednou děkuje všem přítomným, zástupci VKH děkují otci arcibiskupovi i zástupcům univerzity. Kouzelné setkání je téměř za námi.

Když se Univerzita Palackého loni rozhodla zařadit do programu Akademických dnů 2012 i studentskou mši slouženou arcibiskupem Graubnerem, znělo to jako dobrá myšlenka. Ve středečním večeru v rámci Akademických dnů 2013 došla tato myšlenka svého naplnění. Společně se sešli nejvyšší zástupci Univerzity Palackého, arcibiskup olomoucký i stovky studentů a členů akademické obce, aby prosili Pána o požehnání. Každý po svém, tak jak je toho při svém pojetí víry schopen. Můžeme to vše vnímat jako tradici, prázdné gesto. Ale můžeme na to nahlížet i jako na výraz pokory a úcty především ze strany univerzitních činitelů, kteří tím říkají: „Přišli jsme před Boha, poděkovat, prosit o požehnání.“ Ano, v minulosti byla takováto setkání běžná, vždyť univerzita vznikla v roce 1573 z jezuitské koleje a byla s církví neodmyslitelně spjata. Časy se mění, dnes už tuto souvislost vnímá málokdo. O to více si iniciativy akademických činitelů můžeme vážit. A doufat, že Univerzitu Palackého čeká v dalších desetiletích minimálně stejně úspěšný čas jako doposud a co nejvíce setkání podobných tomu středečnímu.

Josef Lavička