krizPro ohlédnutí za jednou z akcí tohoto letního semestru přinášíme článek, který zapadl v nánosech spamu. Třeba vás trochu rozptýlí ve zkouškovém.


Jak se dá ještě hlouběji prožít postní doba, jak se dá spojit modlitba s procházkou. Jít ve tmě, v tichu, čtrnáctkrát se zastavit, čtrnáctkrát pokleknout a znovu vykročit a při tom přemýšlet nad slovy otce Šuránka ... to vše jsme si mohli sami zažít ve čtvrtek 27. března při křížové cestě z Olomouce na Svatý Kopeček. Ve skupince asi 25 lidí, která nebyla příliš velká, ale alespoň dopomohla atmosféře pro ztišení, jsme se sešli u kostela ve Chválkovicích a poté vyšli směrem k bazilice Navštívení Panny Marie.
Cestou nás doprovázela slova již zmíněné křížové cesty otce Šuránka. Při každém zastavení zaznělo pár veršů, poté například výzva pro muže: „Muži, přispějte na pomoc! Pomáhejte rozvazovat nespravedlivá pouta, vysvobozujte druhé ze zajetí opilství, ujměte se utiskovaných, navazujte roztržená pouta lásky mezi rodiči a dětmi, mezi manželi...". Naopak šesté zastavení bylo spíše výzvou pro ženy: „Ženy, ukažte své milosrdenství! Osušujte slzy kdekoli se objeví bolest. Potěšte, povzbuďte, vraťte úsměv a buďte milosrdné jedna k druhé." Asi po necelých dvou hodinách rozjímání jsme už stáli před bazilikou. I když podle slov otce Petra: „Minulý rok byla teda větší kosa", nám při cestě nebylo zrovna teploučko. Byli jsme proto moc rádi, když nás v klášteře místní otec pohostil horkým čajem a cukrovím.
Celé putování nebylo jen vykročením směrem na Kopeček, ale především vykročením k plnému prožívání postní doby ... tak snad se nám naše úsilí zúročí. Přeji vám všem požehnané Velikonoce.

Anežka Štukavcová