Na vlakovém nádraží se po deváté večer sešla poměrně velká skupinka. Někdo s kabelkou, někdo s batohem, někdo jen na lehko – všichni jsme však měli stejný cíl. Dnes si nezalezeme do teplé postele a neoddáme se blaženému spánku. Namísto toho se za chladné noci vydáme pěšky z Bystřice pod Hostýnem na Hostýn. Nemít ponětí o smyslu křesťanské poutě, jeden by si možná klepal na čelo. Věřím ale, že každý z nás měl svůj dobrý důvod, proč namísto odpočinku uprostřed týdne vyrazit na Hostýn. Já ten den například slavila 5 let od přijetí pečetě darů Ducha Svatého ve svátosti biřmování a právě na Hostýně jsem prožila duchovní obnovu před touto svátostí. Pro mne tedy byla tato pouť s VKH jedním velkým darem od Pána k našemu výročí. :-) 

Během cesty lesem jsme se ztišili, společně se modlili křížovou cestu a střídali se v nesení kříže. Jasné nebe bylo plné hvězd a dole pod námi svítila městečka. Když jsme doputovali k bazilice, ujali se nás místní jezuité a my se mohli občerstvit v poutním domě. Uprostřed noci jsme pak v setmělém chrámu prožili adoraci. Venku se mezitím zvedl vítr a my rychle, tentokrát už po asfaltové cestě, scházeli dolů na vlakové nádraží, odkud jsme po čtvrté hodině ranní vyjeli zpět do Olomouce. Unavení, ale přesto radostní.