Na této pouti jsme nejdříve jely (ano, opravdu jsme tam byly samé holky → kluci, měli byste příště vyrovnat skore) vlakem pár minut do Velké Bystřice, kde jsme se sešly s o. Josefem Opluštilem. Pak jsme vyrazili směr Kopeček, u některých přišel na řadu růženec a po zhruba hodině cesty tichou přírodou jsme byli úspěšně u cíle. Mezitím se už rozednilo a tak jsme se mohli zahledět do dálky na tu naši krásnou Olomouc. Následovalo krátké rozjímání nad evangeliem a poté mše, při které jsem se cítila tak pokojně jako už dlouho ne. Vůbec tam nahoře v bazilice bylo takové ticho, klid a mír, že člověka napadlo mnohem víc bohulibých myšlenek než třeba na běžné mši. Pak už nám začla být zima a tak jsme se svižně vyfotili a pokračovaly (už zase jen ženy) na autobus dolů. Krom toho hlavního, osobního duchovního prožitku, mám radost taky z toho, že jsem seznámila s jednou moc fajn poutnicí a dobrý pocit, že jsem protáhla tělo a nadýchala se doopravdy čerstvého vzduchu. Takže díky za organizaci poutě a těším se zase na příště.

Ingrid Linderová