Po příjezdu se nejprve všichni (jeden po druhém) ohlásili. To proto, aby každý mohl dostat
potřebné informace a mapku, která ukazovala na místo činu turnajů následného dne.
Den po té (tedy sobotní) se všichni odebrali na místo svého činu – někdo na florbalové, druhý
volejbalové. Turnaje to byly vskutku nelítostné. Jednotlivé skupiny bojovaly do poslední minuty, o
góly a body, krev žádná-však modřiny a otoky přeci jen nějaké byly...
Skupiny z našeho kraje (VKH Olomouc) si vedly vskutku výborně! Florbalová byla tedy
poslední – leč první od konce :-). Volejbalová byla sice desátá, ale PRVNÍ od začátku! Vítězství! :-)
Večer následovalo velké veselí – hudby (koncerty kapel „Poletíme“ a „The Elements“),
vína/čaje/kávy, mužů, žen, zpěvu a tance bylo dosti. Každý se poveselil dle své libosti.
Poslední den (neděle) této velké (celovíkendové) události měl každý přítomný možnost otevřít
své srdce a mysl a zavítat tak do blízké kaple. Oslavit tam Boha, Jemu poděkovat a prosit o
požehnání na cestu zpátky a do následných dní.
Tato událost (víkendová akce) se zapíše do dějin (VKH kroniky) kraje (VKH Salaš) a věřím,
že všichni, ať už se umístili na jakémkoli místě, na ni budou vzpomínat v dobrém.
A jestli ještě neumřeli, tak vzpomínají dodnes..amen.