Pevně věřím, že jste za tento rok alespoň maličkou inspiraci při našem setkávání v akademické farnosti načerpali, ať už to bylo ve "Sněžence", nebo při různých akcích mimo její starobylé zdi, které pamatují dlouhé generace vysokoškoláků. Doufám, že vás něco povzbudilo, něco možná i rozrušilo, ale hlavně, že jste nezůstali neteční. Život, i ten duchovní, potřebuje pohyb!

Na začátku akademického roku jsem vám sdělil, že bych rád přispěl k tomu, abyste se stali "vysokoškoláky ve víře". Nebo na to aspoň dostali chuť. Při mnoha setkáních jsem pak zjišťoval, kolik z vás po Bohu touží, žije s ním, miluje ho. A dokáže to činorodě zúročit v mezilidských vztazích. Mám z toho upřímnou radost, z každého dobrého kroku, který jste učinili na cestě Božího království.

Děkuji vám za společně prožité chvíle. Děkuji studentské radě za obohacující spolupráci, schOLe za výtečnou hudbu a zpěv, řadě z vás za vaši službu a angažovanost pro druhé při našich společných aktivitách.

Už několik let se chystám ukončit studia církevních dějin. Teď k tomu nastal ten správný čas. Proto se s vámi loučím a duchovní správu naší farnosti přenechávám P. Petru Havlíčkovi, který zde už několik let působil.

Ze srdce vám přeji radost ze života. Víte, že je naplňován a nachází své pravé vyznění v našem milovaném Ježíši Kristu. Ať vám tedy On sám žehná,

váš P. Miroslav.