Projekt Adopce na dálku® se zaměřuje na pomoc chudým dětem, kterým jsou ze získaných finančních prostředků pokryty náklady na vzdělání a zdravotní péči. Tento projekt zastřešuje Arcidiecézní charita v Praze a i VKH se do něj zapojilo.

Kushi Narayan Mukri

V současné době VKH Olomouc podporuje holčičku, která se jmenuje Kushi Narayan Mukri. Kushi je nyní šest let a chodí do první třídy základní školy v Navilgone v Indii. Tatínek Narayan je námezdní dělník, jeho práce však příliš stálá není, obzvlášť teď v době koronaviru. Maminka Kalavathi je doma s miminkem, ročním chlapečkem jménem Manikanta. Kushi má ještě osmiletou sestru Bhoomiku. Oběma děvčatům by rodiče moc rádi zajistili vzdělání, ale obávají se, že to pro ně kvůli finanční situaci nebude možné.

Kushi se ráda učí, tancuje a zpívá. Ve škole je jejím obllíbeným předmětem kannadština, také ji baví závodění v běhu. Mimo školu ráda tráví čas se svými kamarády. Kushi se chce stát zdravotní sestrou, aby mohla pomáhat lidem.

Za účelem zajištění vzdělání a potřebné péče pro Kushi je během studentské mše jednou ročně pořádána sbírka. Toto však zatím není možné, proto můžete přispívat na náš VKH účet. Číslo účtu je 2702482998/2010 a variabilní symbol 2020. 

Letos v lednu jsme od Kushi obdrželi její první dopis. Tedy dopis psala Sr. Maria Godetti a Kushina maminka, Kushi chodí do první třídy a abecedu se teprve učí:

Moji milí,

posíláme naše vřelé pozdravy a modlíme se za vás v této těžké pandemické době.Navzdory těmto nejistým časům, vaše láska a velkorysost ovlivnila život malé holčičky na míle daleko.

Moc děkujeme za vaši podporu, která posiluje naše úsilí povzbuzovat chudé děti.

Kushi je šťastná, že se od vás může učit vaší dobrosrdečnosti. Snaží se dělat vše pro to, abyste na ni mohli být pyšní. Vaše podpora zajistí, že bude nejen dobře vzdělávána, ale bude moci své dovednosti sdílet i s ostatními. Je nadšená, že vás může pozdravit a poslat vám také malou kresbu. Děkujeme vám za péči o zlepšení života vašeho podporovaného dítěte. I její matka je ráda, že vás může informovat o své rodině.

Naše poslání vzdělávat venkovské děti je možné díky vaší podpoře a dobré vůli. Když spojujete ruce s námi pro dobrou věc, modlíme se, aby vám Nebeský otec žehnal a byli jste zdraví a šťastní.

Při této příležitosti vám rovněž přejeme požehnané Vánoce a šťastný, požehnaný nový rok!

Vaše Sr. Maria Godetti

Jménem Kushi vás zdraví její matka Kalavathi, která by ráda také řekla pár slov o své dceři. Kushi studuje v prvním ročníku, ráda tančí a zpívá. Já, Kalavathi, se starám o své tři děti. Má starší dcera se jmenuje Bhoomika a chodí do třetí třídy. Kushi navštěvuje první třídu státní základní školy. Nejmladším dítětem je můj syn Manikanta, kterému je rok a půl. Otec Kushi se jmenuje Narayan a je nevyučeným dělníkem. Jeho práce spočívá například ve hnojení, pěstování rostlin, či okopávání. Za posledních pět měsíců neměl téměř žádnou práci a byl s námi doma. U nás nyní skončilo období dešťů a začíná zimní období.

Děkuji vám, že podporujete vzdělávání mé dcery.

S úctou

Kalavathi

S dopisem přišla i současná fotografie a obrázek Kushi, o kterém se zmiňuje Sr. Maria Godetti:

V září 2021 přišel od Kushi dopis, ve kterém stálo:

,,Moji milí,

Jak se vám daří? My se tu máme moc dobře. Pokud budete mít čas, napište mi dopis. Moji sourozenci a rodiče vás také zdraví. Nyní jsem ve druhé třídě a studuji doma, ale raději bych byla ve škole a učila se nové věci tam.

Můj otec během lockdownu nemá mnoho práce, nemůžeme chodit ven a nyní u nás začalo období dešťů.

S láskou Kushi"

V dodatku k dopisu bylo napsáno, že se má Kushi a její rodina dobře. Kushina sestra již dokončila třetí třídu a jejímu bratrovi jsou nyní dva roky. Kushi pomáhá své matce v domácnosti, zametá, zalévá květiny, ráda si hraje se svými kamarády na vaření a také ráda tančí. Co se týče studií, vede se jí dobře. Jejími kamarádkami jsou Preksha a Sinchana. Kushi se učí doma se svou maminkou, jelikož jsou školy nyní zavřené. Už se naučila psát jak kannadsky, tak anglicky. Pravidelně trénuje psaní čísel a písmen.

Prajwal

Prajwal Pujari, kterého jsme dosud podporovali, letos ukončuje školu, naše podpora zde již tedy není třeba. Prajwal nám poslal krásný dopis, ve kterém děkuje za naši pomoc a popisuje, jak teď vypadá jehho život:

"Moji milí,

Jak se vám daří? Já se mám dobře a věřím, že i vy se máte fajn. Modlím se za vaše zdraví. U nás doma je nyní má starší sestra, tatínek a maminka. Má sestra Chailtra chodí teď do práce. Já studuji poslední ročník na škole St. Josepha v oboru automechanika. V lednu a únoru tohoto roku jsme slavili svátky, během kterých jsme uctívali boha Shivu.

V březnu se konal svátek, během kterého si každý namaluje obličeje a celé tělo a společně se bavíme. V dubnu měly probíhat oslavy na naší škole, ale žádné se nekonaly kvůli šíření coronaviru. Tento rok byl opravdu náročný. Coronavirus zasáhl každého. Lidé, kteří jsou nakažení si musí chránit obličej a ruce, aby někoho dalšího nenakazili.

Všechno bylo během jara zavřené, museli jsme zůstat doma a nemohli chodit do práce, jelikož se nemoc mezi lidmi velmi rychle šířila. Od června již všichni mohli pracovat a žít zase normálně jako předtím. Také moje sestra a maminka začaly chodit do práce.

Jsem velmi vděčný za vaši pomoc, díky které mohu pokračovat ve studiu. Modlím se za vás a přeji vám hodně zdraví.

Děkuji za vše!

Prajwal"