Pokusím se zprostředkovat alespoň střípek z nich. Víra může být informační ale i formační. Zpovrchnil humor, už tady málokdy najdeme komiky s inteligentním humorem, ty nahradili baviči, kteří nás baví hloupými slovy. Zpovrchnělo vzdělání, ale co je nejhorší, zpovrchněly vztahy mezilidské a víra. Ztratili jsme schopnost žasnout, jen se divíme a posuzujeme. Divení je záležitostí malého mozku. Motivací pro nás proti povrchnosti může být jednoduchá věta, která zní: „Na povrchu plavou chcíplý ryby!“. Do hloubky může se ponořit drahokam, zkusme býti drahokamy, nebojme se podívat pod povrch. Max Kašparů řekl, že on je nepřizpůsobivý občan, jelikož on odmítá povrchnost. Bůh je opakem povrchnosti, je hlubina, nuže pojďme na HLUBINU.

Celá přednáška byla nazvána: Do výšky volím pád, jde vidět, nejen vidět, ba přímo to z Maxe Kašparů sálá, že se tímto heslem řídí a žije ho. Dokonce jsme se dozvěděli, že si máme stále pokládat otázky, ať nám není jasno. Nebuďme spokojeni s málem, konkrétně s málem duchovním! Máme stále se zajímat, studovat, dívat se kolem sebe, žasnout, obohacovat své vědění... Když přestaneme studovat a rozvíjet se, půjde to s námi dolů. Také nám Max Kašparů řekl, že víra má časové linie kříže a znak kříže je: nebezpečí ale i zároveň šance. Máme z kříže vytlouci co nejvíce a nemáme zapomenout, že víra je vztah- mezi mnou a Ježíšem Kristem! Víra a moudrost jsou dvojčata. A když vám někdo řekne, že vaše víra je balast, tak to můžeme stejně jako Max Kašparů brát jako neskutečnou poctu, jelikož balast stabilizuje, lodě bez balastu by jen tak někam nedojely. Ze společnosti se vytrácí zdravý selský rozum a čisté svědomí! Proč? Z naší lenosti. Nechce se nám myslet. Navštěvujeme všelijaké poradny a zapomínáme na svůj vlastní rozum na náš vlastní hodnotový systém. Nesmíme zapomenout rozlišovat dobro x zlo, krása x ošklivost a pravdu x lež. Nuže tu jsou krátké podněty k zamyšlení...