„Chtěli jsme i v našem kostele nabídnout cílené zamyšlení nad smyslem postní doby. Patrik Hábl spojuje svět křesťanského života s uměleckým jazykem, který dokáže hovořit snadno a vnitřně,“ říká Michal Štverák, kulturní atašé Vysokoškolského katolického hnutí Olomouc, jež se na instalaci umělecké intervence organizačně podílí.

Tradice zakrývání oltářů, která sahá až do středověku, připomíná věřícím strohost postní doby, jež je spojená i s kázní smyslů. „Postní plátno má člověka odvést od věcí, které ho rozptylují k tomu, co je opravdu podstatné a co může dát směr jeho roztěkanému životu. Odstranění květin a jistá prostota tohoto období pomáhá ukáznit naše smysly a zaměřit se na to, co nás přesahuje,“ uvádí administrátor olomoucké akademické farnosti Jan Regner.

Postní doba je dobou chudoby ducha, která má člověka otevřít pro pravdy, které jsou očím neviditelné. Postní plátno může být dobrou inspirací zejména pro ty, kteří se ve farnosti připravují na iniciační svátosti církve. „Zakrytí hlavního oltářního obrazu podněcuje každého, kdo nemá zatvrzelé srdce, k tomu, aby jeho zrak spočinul na obětním stole a stal se účastný velikonočního tajemství, jež se na tomto místě zpřístupňuje. Nutí k velkodušnosti usebrání,“ dodává český jezuitský kněz. Podle jeho slov může Háblova umělecká intervence provázet člověka poutí do vlastního nitra, ne snad proto, aby se zaobíral sám sebou, ale spíše aby se otevřel zkušenosti vnitřního osvobození.

„Nad oltářem našeho srdce, do kterého vpouštíme Krista v eucharistii, chceme také my rozprostřít plátno, které bude ukazovat jen na to jediné podstatné a to chceme také v této postní době objevit, i díky Patriku Háblovi,“ dodává Michal Štverák.

Ve středu 6.3. po studentské mši svaté proběhne krátký exkurz o postním zahalování oltářů v historii, na což naváže vernisáž v sakristii kostela s autorem postního plátna, Patrikem Háblem.

***

Patrik Hábl (* 1975, Zlín) vystudoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, kde v současné době přednáší. V roce 2013 byl nominován na Osobnost roku za nejvýznamnější umělecký počin toho roku. Je tvůrcem, který se nikdy nespokojí s prostředností a neúnavně hledá nové cesty svého výrazu. Vytvořil řadu pozoruhodných vstupů současného umění do historických prostorů, mezi nimiž vynikají intervence postních obrazů, v nichž se spojuje duchovní a umělecký svět. V roce 2016 vytvořil patnáctimetrovou instalaci v klášterním kostele v německém Speinshartu. Na konci toho roku vystavoval v tradičním japonském domě Takeda House v Japonsku. V roce 2017 vytvořil mimo jiné malbu pro Malou pevnost Terezínského ghetta. V poslední době se podílel také na dotváření nových staveb v české metropoli. Je členem sdružení UB a Hollar.

Na snímku Patrik Hábl při své instalaci v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Autor: Martin Staněk.